○ cca. 3,5 - 4 km ○ vhodné pro všechny věkové kategorie (psů :) ) Start: Já osobně začínám na vlakové zastávce Machnín (také zastávka MHD Liberec - bus č.16), vydám se podél silnice po zelené značce, kde u přejezdu odbočím přímo na viadukt. Je to nejkratší cesta od zastávky, ale můžete to vzít i po žluté. Za mě ale rozhled po viaduktu stojí za to. Jen se nelekejte, vlak tam jezdí poměrně často. Jakmile přejdeme přes viadukt, vydáme se vpravo po žluté. K odbočce na Hamrštejn je to opravdu kousíček. Dojdeme k informační tabuli s rozcestníkem a vydáme se vzhůru přes přejezd. Zbytky hradu jsou patrné už z dálky. Hamrštejn je dochovaná zřícenina hradu z cca. první poloviny 14. století. Kdysi plnil funkci správního centra pro okolní majetky rodu Bieberštejnů, a převážně zajišťoval kontrolu nad těžbou železné rudy. Od 16. století se mu říká ,,pustý zámek Hamrštejn", což mu vydrželo až dodnes. To se ostatně dozvíte z informačních tabulí sami :) Až se dokocháme a vrátíme se zpět k rozcestníku, můžeme se vpravo po modré odchýlit od cesty a urvat si tak jedinečný zážitek - jízdu transbordérem. Proč jedinečný? Transbordér pod Hamrštejnem je jediný veřejně přístupný transbordér v ČR. Spojuje machnínský břeh s elektrárenskou osadou Kolonka. Pro psy - a hlavně štěňata - je to určitě skvělá socializace. Následně projdeme přes osadu Kolonka a vydáme se zpátky vpravo po modré. Cesta nás zavede opět k rozcestníku pod Hamrštejnem, odkud zpět k zastávce už trefíme. Trasa jde samozřejmě prodloužit - buď na Andělskou horu nebo do Kryštofova údolí, ale schválně jsem vám sepsala tu nejkratší trasu, která je vhodná pro štěňátka.
0 Comments
○ cca. 21 - 22 km ○ nedoporučuji pro štěňata ani psy (i páníčky) s pohybovými indispozicemi Start: Přijeli jsme vlakem ze Smržovky do Josefova dolu, odkud jsme došli k odbočce, která vedla k Jedlovým vodopádům. Vede tudy naučná stezka, takže jsme se i něco přiučili :) Stezka je podobná Riegrově stezce, jen uvidíte rozhodně více vodopádů. A zřejmě je i trochu víc náročnější, kvůli menšímu převýšení. Na Knajpě: Od vodopádů jsme zamířili k horské stanici Knajpa. Museli jsme přetrpět opravdu nepříjemnou část cesty - cca. dva kilometry po betonu a bez jediné vidiny stínu. Ale zvládli jsme to, a pak už nás čekalo jen to hezké. Horská stanice Knajpa provozuje stánek s občerstvením (zřejmě o víkendu, jelikož my jej nezastihli), a můžete zde použít i chemické wc. Klečové louky: Od Knajpy cestou na Smědavu je po pravé straně odbočka ke Klečovým loukám. Doporučuji ji rozhodně nevynechat, protože právě taková místa dělají Jizerky Jizerkami! Smědava: Po pokochání u Klečových luk jsme zamířili na Smědavu, abychom se občerstvili. Jídlo mají dobré, ale předem říkám, že ceny jsou vysoké, asi jako všude na horách a ještě v sezóně. Cestou zpátky k Jizeře jsme se okoupali ve Smědé. A nechutnala ani špatně! Jizera: Jelikož jsme měli v plánu na vrcholu Jizery bivakovat, při cestě na Smědavu jsme tuto odbočku vynechali a vrátili se tam až po jídle. Pokud tedy nahoře neplánujete přespávat, doporučuji na Jizeru vyjít už před Smědavou. Cesta vede 1,5 km po malých i velkých kamenech. Upřímně, s těžkými batohy a pražícím slunkem v zádech to není úplně nejpříjemnější, ale dali jsme to. A vyplatilo se :) Na vrcholu Jizery je samozřejmě krásná vyhlídka, kterou jsme si prostě nemohli nechat ujít. Při troše představivosti a kreativity se tam dostanete i s pejskem :D Spali jsme na verandě chaty HZS, kde nám sice trochu foukalo, ale přežít se to dalo. Neodmyslitelný je určitě ten západ. Na ten se zapomenout dá jen ztěžka ♥ Polední kameny: Ráno jsme kolem půl osmé vyrazili směr Polední kameny. Z Jizery jsme sešli na rozcestník k Smědé a odtamtud jsme po Pavlovo cestě zamířili k Poledním kamenům. Doposud se nám šlo ještě dobře, to až pak sestup z Cimbuří byl těžší. Frýdlantské Cimbuří: Cimbuří byla naše poslední zastávka. Dostat se tam bylo těžší, a sejít následně dolů bylo ještě horší. Nahoře je nádhera vyhlídka, z které jsou vidět Jizerky a okolí Hejnic. Nahoru vede žebřík, a je to tam opravdu strmé, tak doporučuji pejsky dole minimálně uvázat, pokud nemají 100% odložení. Ve skále je totiž díra, díky které se Max dostal až nahoru na vyhlídku k nám. Zažila jsem menší poplašný infarkt :D Výlet jsme zakončili v Bílém Potoce, kde jsme nasedli na autobus a jeli domů. Bílý Potok je sice místo krásné, ale od cesty z Cimbuří je nejbližší samoobsluha dosti daleko. Proto pokud máte v plánu se občerstvit, doporučuji s tím počítat, a jít rovnou do Hejnic. Vše zde sepsané jsou mé subjektivní pocity, tedy berte je jen jako sdílenou zkušenost. Také musím navrhnout, že ani obráceně by výlet nebyl určitě špatný. Já tedy rozhodně lezu s těžkým batohem raději do kopce, než z něj slézám, ale to už nechám na vás ;)
|
Jizerky a psi ♥Bez auta a bez peněz, bok po boku se psem skrz krásu Jizerských (a jiných) hor :) ArchivCategories |